.png)
Existují podle mě dva druhy hostitelů.
U jedněch přijdete domů a hned poznáte, že jste asi měli dorazit o deset minut později. Někdo ještě uklízí, někdo něco krájí, někdo pobíhá sem a tam a ve vzduchu je trochu cítit, že se před vaším příchodem možná někdo pohádal.
A pak jsou lidé, ke kterým přijdete a všechno je nějak podezřele v klidu. Stůl je připravený, dostanete pití, oni si s vámi normálně sednou a člověk si říká: Jak tohle sakra dělají?
Já přirozeně patřím spíš do té první skupiny. Mám dvě malé děti, doma bývá chaos a před návštěvou velmi snadno získám pocit, že musím uklidit celý dům, něco skvělého uvařit a všechno stihnout ideálně najednou.
Mojí velkou inspirací je teta mého manžela. Pozoruju ji vlastně všechny roky, co svého muže znám. Má všechno připravené, nikam nervózně neběhá a návštěvy u ní působí úplně přirozeně.
Tak jsem ji začala trochu analyzovat. A zároveň zkoušet, co z toho funguje i mně.
1. Není potřeba uklízet celý dům
Začala bych tím nejdůležitějším: nejsme v Prostřenu.
Když k vám někdo přijde poprvé, opravdu mu nemusíte dělat kompletní prohlídku domu. Nemusíte kvůli návštěvě přerovnávat šatnu nebo uklízet místnosti, do kterých vůbec nepůjde. Nejsme v Prostřenu a opravdu nemusíte nikoho pouštět šmejdit po celém domě.
Stačí uklidit tam, kde budete.
A hodně podle mě udělá už samotný prostřený stůl. Když hosté přijdou a vidí, že je všechno hezky připravené, celý prostor najednou působí slavnostněji. Je vidět, že jste si s návštěvou dali péči.
Právě tady může pomoct Stolory. Nemusíte sami vymýšlet, co s čím kombinovat a jak to naaranžovat. Set vyndáte z krabice, dáte na stůl a máte hotovo.
Efekt je velký. Práce už tolik ne.
2. Hned po příchodu hosty něčím zaujměte
První minuty návštěvy bývají někdy trochu zvláštní. Lidé přijdou, rozhlížejí se a tak trochu nevědí, co se sebou.
Proto mi přijde skvělé, když je hned něco zaujme. U nás je to právě stůl. Začnou si ho prohlížet, něco okomentují, na něco se zeptají a najednou máte úplně přirozené téma k hovoru.
A vy se mezitím můžete v klidu zeptat, co si kdo dá k pití, a připravit ho. Nemusíte mít pocit, že od první vteřiny návštěvy musíte všechny obsluhovat a zabavovat.
3. Mějte na stole od začátku něco k jídlu a pití
Když už hosté ke stolu přijdou, je fajn, když tam něco mají.
Nemyslím rovnou večeři. Stačí něco malého, co si můžou vzít hned po příchodu. Olivy, trochu sýra, salámky, něco malého k zobání.
Stejně tak bych na stůl rovnou dala karafu s vodou a skleničky. V létě třeba vodu s citronem.
Lidé si můžou sami nalít, něco si vzít a celá ta první chvíle je hned přirozenější. Nemusíte kolem nich pořád běhat a ptát se, jestli někdo něco nepotřebuje.
A podle mě to uvolní i samotné hosty. Nejen vás.
Prohlédněte si naše prkénka, karafy a další doplňky →
4. Mějte všechno připravené dopředu
Kdybych měla vybrat jedno pravidlo, které dělá největší rozdíl, je to asi tohle.
Co jde připravit dopředu, připravit dopředu.
A podle toho vybírat i jídlo.
Můžete umět fantastický recept, ale pokud u něj musíte po příchodu hostů ještě patnáct minut stát v kuchyni a něco dodělávat, tak bych ho na návštěvu prostě nedělala.
Nechci být během vlastní návštěvy zaměstnanec své kuchyně.
Radši udělám něco, co mám skoro celé hotové. Maso, které se jen hodí na gril. Jídlo, které se jen ohřívá. Prkénko se sýry a salámky, které jsem připravila už ráno a dala do lednice přikryté fólií.
Efekt to má obrovský: nebudete po příchodu návštěvy deset minut zuřivě krájet goudu v kuchyni.
5. Rozdělte si hostitelské role
Tohle je úplná maličkost, ale funguje.
Pokud hostíte ve dvou, řekněte si dopředu, kdo řeší pití a kdo jídlo.
Ne jen tak nějak předpokládat, že se o všechno postarají oba.
Protože přesně potom vzniká to:
„Dáš si taky víno?“
„Marek už se ptal…“
„Aha. A vodu?“
„Už mám na stolku.“
Jeden má prostě přehled o pití, druhý o jídle.
A na pití mimochodem skvěle fungují barevné skleničky. Každý dostane svoji barvu, zapamatuje si ji a skleničku si pak nosí s sebou. Nevznikne vám během večera dvacet skleniček, u kterých už nikdo netuší, která je čí.
Prohlédněte si naše barevné skleničky →
Možná je celé tajemství lidí, kteří zvládají návštěvy tak lehce, vlastně jen v tomhle.
Ne že by byli dokonalejší než my ostatní.
Jen si dopředu odstranili spoustu malých věcí, ze kterých by jinak vznikal stres.
A pak si můžou udělat to hlavní.
Sednout si s návštěvou a užít si ji.
K.
.png)